Nejlepší vánoční recept

Advent ještě nezačal a já už si to doma zdobím vánočně. Miluji ten čas a nemůžu se ho dočkat, a tak jsem se naladila na notu Vánoc a broukám si ji už teď! Nejenže zdobím, ale také uklízím svůj byt, své tělo a hlavně své nitro. Venku je brzy tma a já si s radostí zapaluji svíčky. Žaluzie zcela nezatemňuji. Nechávám je lehce 

Vánoce

pootevřené. Baví mě totiž sledovat, jak se všude uvnitř domů a bytů rozsvěcují světýlka.

A vlastně i my sami si v tuto dobu, kdy nejsme tolik aktivní navenek, rozsvěcujeme naše vnitřní světýlka a nehledáme jen vnější, ale i vnitřní klid. Líbí se mi tohle podobenství, a proto rozsviťte si se mnou!

Zavřete oči a sledujte, jak vám v nitru začíná hořet neuvěřitelně hřejivá svíčka. Všechno, co už k vám nepatří, díky ní shoří a naopak posvítí na to, co byste měli vidět a nevidíte. Nejen, že se blíží duch Vánoc, ale jste tak blíž vlastnímu

 duchu, sami sobě a tím i všem. 

Vánoční čas radosti, dárků a zázraků.

Miluji ten vánoční čas radosti. Radosti z toho, že jsme a že můžeme štědře světu dávat naše zázračné vnitřní dary. Zkuste na to letos během Vánoc myslet a darovat tak víc než jen dárek. Darujte něco ze sebe, štědře se vám to vrátí. I hřejivý úsměv se počítá. 

To mě přivádí k nejlepšímu vánočnímu receptu:

Rozpusťte smutné, ustarané obličeje a přiveďte je k varu, až z nich budou stovky hřejivých úsměvů. Poté přidejte tak milión laskavých objetí a nekonečné množství nevinnosti a soucitu. Uvaříte tak ten nejúžasnější pokrm všech Vánoc. Lásku.

A i když nebude úklid stoprocentní, protože děti zapatlaly umytá okna, když vyhlížely zlaté prasátko. A i když perníčky nebudou jako od maminky, protože jsou tvrdé jako beton, a přitom byly hodně dlouho na balkóně v chladu. Tak všechny tyhle pomyslné tmavé fleky na tom dokonalém duchu Vánoc se rozplynou, když dovolíte své lásce zářit.

V tu chvíli se začnou dít zázraky. Vás a vše okolo zaplaví záře, božská záře, která přináší tu opravdovou radost.  A nejlepší na tom je, že když ji dáváte, tak dáváte sobě i všem okolo ten největší dar. Pocit jednoty. Skutečnost, že nikdo není sám. A pokud byste měli pocit, že se to nedaří, že to nefunguje a vše je ztracené, tak je tu vždycky víra. Víra, že vše je v danou chvíli tak, jak má být a pro naše nejvyšší dobro. Anebo začněte pracovat se svou myslí tak, abyste si dovolili tyto věci vnímat a prožívat. 

Další zajímavé články